Když dáš cihlu k cihle, beton do díže, teď máš srdce zjihlé a nejspíš potíže…

I tak by se teď asi dala upravit písnička od legendární autorské dvojice Uhlíř, Svěrák v souvislosti s šíleným tempem zdražování stavebního materiálu. A nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo v příštích měsících nějak měnit. Za některé položky dnes zaplatíte i několikanásobně víc než před pandemií. Ceny šly nahoru hlavně u dřeva, železa, polystyrenu… Jiné materiály zase pro jistotu vůbec neseženete. Pocítíme to na rostoucích cenách stavebních prací a potažmo i nemovitostí.

Problémem jsou nepředvídatelné ceny energií a emisních povolenek. Zdražují se vstupy a následně i ceny výrobků, roste cena dopravy, práce… Řada potenciálních zákazníků už teď naráží na své kupní limity. Již schválené hypotéky nemusí pokrýt zamýšlený stavební záměr.

Vysoká cena a nedostatek stavebních materiálů tak velmi komplikuje výstavbu či rekonstrukce nemovitostí a přináší do stavebnictví obrovskou nejistotu. Řada stavebníků netuší, jestli bude mít z čeho stavět, jestli dodrží smluvené termíny, jestli to ustojí… Protože problém s dostupností materiálu a lhůty jeho dodání, jde kompletně za zhotovitelem stavebního díla – a to včetně sankcí za případné nesplnění termínu. Důsledkem může být zastavování staveb, snížení stavební výroby celkově a dopad na celou ekonomiku, v níž je stavebnictví svým podílem na HDP srovnatelné s automobilovým průmyslem.

Zní to celkem pesimisticky, že ano? Ale…

Já jsem notorický optimista a věřím, že i tuto krizi všichni ve zdraví přežijeme a bude zase líp. Jak, že to pokračuje ta písnička? Dělání, dělání, všechny smutky zahání, dělání, dělání je lék… Pustím si ji cestou v autě za svými klienty a doufám, že do týdne podepisujeme rezervačku 😉